Jak ušetřit za elektřinu v rodinném domě

Co nás na provozu rodinného domu (dále RD) stojí nejvíc? Samozřejmě jsou to energie. Tématem energetické soběstačnosti jsem se zabýval dlouho a dávno před tím, než jsme začali se stavbou našeho domu. Prostě jsem si vzal do hlavy pasivní dům s naprosto minimálními výdaji za elektřinu. A jak to dopadlo?

Po čtyřech letech osobních zkušeností s provozem vlastního pasivního domu si už můžu dovolit dělat závěry, které nebudou podložené jen pofidérními teoretickými výpočty a konzultacemi se specialisty. Svá tvrzení jsem si ověřil na vlastní kůži a můžu je podepřít týdenními i ročními měřeními.

Náš dům má zastavěnou plochu 120 m², je dvoupodlažní, s užitnou plochou cca 200 m², bez plynové přípojky. Jsme dva dospělí a tři děti. Vaříme, pečeme, pereme, sušíme dle potřeby, většinou každý den. Z měřených hodnot, které jsou za čtyři roky provozu relativně ustálené, vychází: spotřeba elektřiny činí 7 300 kWh ročně!

Zdá se vám to podezřele málo? Pojďte se spolu se mnou ponořit do čísel a výpočtů. Uvidíte, že to není výmysl.

Hned v úvodu vás musím upozornit, že následující řádky rozvíjí myšlenky člověka, který touží po energetické soběstačnosti a zároveň to vše chce mít podložené výpočty a měřením. Svoji délkou je článek náročný k přečtení, což ve světě "minutového čtení" nemusí každý vstřebat.

Chytré směrování toků energií je klíčem k úspěchu a energetické soběstačnosti

Začneme lehkou kalkulací. Bez vytápění a ohřevu teplé užitkové vody (dále TUV) tepelným čerpadlem (dále TČ) bych byl na docela jiných hodnotách spotřeby elektřiny. Vytápění + ohřev TUV (teplé užitkové vody) = 9 660 kWh a vaření/praní/svícení/ostatní = 4 885 kWh. Dohromady tedy 14 545 kWh*.

*) Vycházím z kalkulace, kdy za vytápění a TUV mám odběry v hodnotě 1/4 (díky naměřenému COP = 4).

Celková roční spotřeba (kWh	Vytápění (kWh)	Ohřev TUV (kWh)	Vaření/praní/svícení/ostatní (kWh)
14 545	6860	2800	4885
100 %	47 %	19 %	34 %
Náklady na provoz (cca 6,17 Kč / 1 kWh)	89731 Kč

Tab. 1: Porovnání ročních spotřeb bez TP a bez FVE

V následující tabulce uvádím propočet: Zúčtované částky celkem – rozpis dodávky elektřiny a regulovaných služeb.

Vybraná nabídka „ČEZ Prodej / ELEKTŘINA – NA 3 ROKY V AKCI“; VT: 2 000,0 kWh, NT: 12 545,0 kWh, sazba: D57d, jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně (25 A, 3 fáze), region: Olomouc, Olomoucký kraj, distribuční území „ČEZ“, aktuální ceníky.

Souhrnné informace	Vybraná nabídka (Kč)
Celková cena vč. DPH	89731
Celková cena silové elektřiny VT vč. DPH	14226
Celková cena silové elektřiny NT vč. DPH	54746
Pravidelné platby obchodníkovi vč. DPH	1292
Průměrná cena za kWh vč. DPH	6,17
Doporučená výše měsíční zálohy (11 záloh / rok)	7350
Doporučená výše měsíční zálohy (12 záloh / rok)	6730

Položka	Sazba	Období	Počet jednotek	Jednotka	Jednotková cena bez DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Silová energie	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	2000	kWh	3,919	7838,00
	NT		12545	kWh	3,919	49163,86
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	89	1068,00
Daň z elektřiny			14545	kWh	0,0283	411,62
Obchod s elektřinou						58481,48
Použití sítí	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	2000	kWh	0,22882	457,64
	NT		12545	kWh	0,17398	2182,58
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	340	4080,00
Distribuční služby						6720,22
Systémové služby	SS	od 21.02.2022 do 21.02.2023	14545	kWh	0,11353	1651,29
Obnovitelné zdroje	PoZE		14545	kWh	0,495	7199,78
Poplatek OTE za odběrné místo	OTE					50,4
Regulované služby						15621,69
Celkem bez DPH						74103,17

Dodávka elektřiny	Základ DPH (Kč)	DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Obchod s elektřinou	58481,48	12281,11	70762,59
Regulované služby	15621,69	3280,55	18902,24
Celkem	74103,17	15561,66	89664,83

Zdroj: https://kalkulator.tzb-info.cz/cz/dodavka-elektricke-energie-porovnani-nabidek

Jak vidíte, energie na vytápění a ohřev vody jsou přibližně dvojnásobkem energií, které spotřebujete na vaření, praní, svícení a ostatní. Vyjádřeno poměrem v procentech: 66 % ku 34 %.

Pokud mám ovšem tepelné čerpadlo s COP = 4 (topný faktor), tak si 9 660 kWh vydělím 4 a jsem na 2 415 kWh (moje měřené hodnoty). A rázem se mi mění poměr na 33 % ku 67 %. To jsou reálné hodnoty odečtené z elektroměru tepelného čerpadla.

Celková roční spotřeba (kWh)	Vytápění (kWh)	Ohřev TUV (kWh)	Vaření/praní/svícení/ostatní (kWh)
7300	1715	700	4885
100 %	23,5 %	9,5 %	67 %
Náklady na provoz (6,59 Kč / 1 kWh)	48 135 Kč (roční úspora 41 530 Kč)

V následující tabulce opět propočet Zúčtované částky celkem – rozpis dodávky elektřiny a regulovaných služeb.

Vybraná nabídka „ČEZ Prodej / ELEKTŘINA – NA 3 ROKY V AKCI“; VT: 1 000,0 kWh, NT: 6 300,0 kWh, sazba: D57d, jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně (25 A, 3 fáze), region: Olomouc, Olomoucký kraj, distribuční území „ČEZ“, aktuální ceníky.

Položka	Sazba	Období	Počet jednotek	Jednotka	Jednotková cena bez DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Silová energie	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	1000	kWh	3,919	3919,00
	NT		6300	kWh	3,919	24689,70
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	89	1068,00
Měsíční poplatek za odběrné místo			7300	kWh	0,0283	206,59
Obchod s elektřinou						29883,29
Použití sítí	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	1000	kWh	0,22882	228,82
	NT		6300	kWh	0,17398	1096,07
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	340	4080,00
Distribuční služby						5404,89
Systémové služby	SS	od 21.02.2022 do 21.02.2023	7300	kWh	0,11353	828,77
Obnovitelné zdroje	PoZE		7300	kWh	0,495	3613,50
Poplatek OTE za odběrné místo	OTE					50,4
Regulované služby						9897,56
Celkem bez DPH						39780,85

Dodávka elektřiny	Základ DPH (Kč)	DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Obchod s elektřinou	29883,29	6275,49	36158,78
Regulované služby	9897,56	2078,49	11976,05
Celkem	39780,85	8353,98	48134,83

Zdroj: https://kalkulator.tzb-info.cz/cz/dodavka-elektricke-energie-porovnani-nabidek

Z porovnání výsledků vychází, že výměna zdroje tepla za tepelné čerpadlo zcela nepochybně výhodná je. Návratnost takové investice je při dnešních cenách energie rychlá: 300 000 Kč / 41 596 = 7,2 roku. Tato kalkulace zahrnuje i úpravu kotelny a nádrže na TUV apod., přičemž i TČ samozřejmě pořídíte levněji a návratnost se dá o to více zkrátit. (Návratnost je kalkulována se stále stejnou cenou za 1 kWh po celé období, což trochu zkresluje výpočet, protože ceny každoročně stoupají a tím se i počáteční investice vrátí dříve.)

Navíc můžete využít dotační Program nová zelená úsporám a získat zpět až 100 000 Kč. Tím se návratnost investice zkrátí na 4,8 roku. Nemluvě o tom, že tak pomůžete snížit svoji uhlíkovou stopu a zároveň si otevřete cestu k energetické soběstačnosti. Za pět let se vám investice vrátí a v šestém roce už budou náklady za elektřinu na minimu. Následující roky provozu (zhruba dalších 10 let) zatíží vaši peněženku minimálně, čehož v porovnání s jiným zdrojem nedocílíte (k energetické soběstačnosti se dostaneme dále).

K tomu si ještě můžete pořídit chytrou domácnost, pomocí které zvládnete i na dálku přes mobil řídit nejen topení, ale i další funkce v domě, aby vaše bydlení bylo za všech okolností úsporné i pohodlné zároveň.

Vytápění tepelným čerpadlem

„Čím vy vlastně topíte?“ Na tuto otázku se vždy upřímně těším. Odpovídám na ni: „Vzduchem, který je zatím zadarmo pro všechny.“ Reakcí na moji odpověď jsou nevěřícné pohledy. Především starší generace je z této odpovědi úplně vedle. Pro všechny je totiž synonymem tepla zažitý stereotyp ohně praskajícího v krbu.

U nízkoenergetických domů se vytápí vlažnou podlahou, a ani ta vlastně nehřeje. Při diskusích s techniky o jejich zkušenostech s různými řešeními regulace vytápění i vybavení kotelny se setkávám s relativně stejným doporučením: tepelné čerpadlo s menší akumulační nádobou 100–120 litrů, napojenou na topný systém, která slouží jako jakýsi rezervoár pro plynulý a tím i ekonomický běh tepelného čerpadla. Další nádoba je pro ohřev TUV. Ta má podle počtu obyvatel domu objem např. 300 l a ohříváme ji na 55 °C (vyšší teplota je pro TČ neekonomická).

S nastavením časového řízení pro termickou dezinfekci (ochranou proti legionelle, kdy např. jednou týdně stoupá ohřev na 65 °C) je to optimální volba. Rozvody topného systému jdou přes rozdělovače podlahového vytápění – pro 1. NP první a pro 2. NP druhý. Optimálního komfortu dosáhnete při regulaci teploty v jednotlivých podlažích tak, že první termostat spíná oběhové čerpadlo pro 1. NP a druhý zase čerpadlo pro 2. NP.

Kdo by hledal výjimečný komfort, může si do podlahového rozdělovače nechat osadit ještě termoelektrické hlavice, které by se otevíraly/přivíraly dle potřeby v jednotlivých místnostech. Toto řešení ovšem znamená osadit ne dva termostaty, ale 10, což zvedá počáteční investici. K tomu musíte hlídat zavření dveří v jednotlivých pokojích, protože jinak se teplo z místností promíchá a efekt různých teplotních zón je pryč.

Když to shrneme, nízké spotřeby TČ dosáhnete právě kombinací nízkoteplotního podlahového vytápění a TUV nádrže, kterou nenatápíte na 90°C.

Tepelné čerpadlo a fotovoltaika

Docela zajímavé je podívat se na velikost akumulační nádoby pro otopný systém z pohledu optimální energetické využitelnosti. Představte si, že máte fotovoltaickou elektrárnu (FVE), která ale nedokáže vyrobit dostatek energie na pokrytí denní spotřeby (to je realita u mě – 30. ledna 2022 jsem spotřeboval 5 kWh na vytápění a 3 kWh na ohřev TUV). FVE by vyrobila jen 0,9 kWh (nesvítilo slunce, hodnota z instalované FVE 10 kWp u sousedního domu).

Pokud bychom v zimních měsících využili služby nákupu elektrické energie dle aktuální ceny na velkoobchodním trhu, která se mění každou hodinu (více např. na https://www.bezdodavatele.cz/), nastavíte si tepelné čerpadlo tak, aby při nedostatku elektřiny z baterií (zatažené dny) spínalo pouze v hodinách, kdy je energie za nejnižší ceny. Tedy třeba od 3:00 do 5:00 ráno. V tomto čase by se nabila akumulační nádoba, natopili byste i nádrž na TUV a dále třeba i dobili baterie, které by následně dodávaly „levnou“ energii během dne, protože FVE by spotřebu nevykryla. Termostaty by si odebíraly teplo z akumulační nádoby a komfort by nebyl narušen.

Jak velká by musela být akumulační nádoba, která pokryje teplo na 24 h v zimě (venkovní teplota 2 °C, vnitřní 21 °C)? To lze odvodit od denní spotřeby kWh. Moje spotřeba je 5 kWh, při COP = 4, (z 1 kWh vyrobím 4 kWh tepla) --> 20 kWh tepla, což je v přepočtu 72 MJ = 72 000 KJ.

Z rovnice:

si vypočteme hmotnost vody m (což je cca hodnota v litrech):

V našem případě:

Abych pokryl spotřebu tepla pro můj RD na 24 h, chtělo by to instalovat akumulační nádobu na minimálně 600 l. To by znamenalo 1 m² plochy (výška 2 m) v technické místnosti navíc (a ještě je potřeba kalkulovat s čerpadlovou skupinou, jelikož nelze pouštět vodu o teplotě 55 °C přímo do podlahy). Ale mohl bych v případě nedostatku samovýroby elektřiny „výhodně nakoupit“ kWh a ty pozvolna využít pro svoji domácnost. Zní to jako pohádka, ale za pár roků už to bude realita. Baterie mi následně pokryjí spotřebu ostatních spotřebičů – konkrétně 19 kWh.

Takže bychom si v letních měsících pokryli svoji vlastní spotřebu FVE a byli soběstační a ještě bychom prodali přebytky do sítě. Sice za nižší výkupní ceny, ale lepší než nic. V zimě bychom si chytrým nákupem ve vymezených hodinách doplnili energii a tu vhodně využili.

Kdyby vám snad někdo radil nabíjet TUV topnou spirálou z FVE, tak ho doporučuju neposlechnout. Proč byste nahřívali vodu 4x dráž, když to zvládnete daleko levněji?

Scénář 0 – FVE o výkonu 10 kWp a úplná soběstačnost

Nejdřív se podíváme na měsíční spotřebu pasivního RD během roku s FVE o výkonu 10 kWp (cca 66 m²).

Program nová zelená úsporám vám zajistí dotaci fotovoltaické elektrárny až do výše 200 000 Kč. Na rovinu, bez této státní injekce by návratnost byla v nedohlednu.

A co tedy otázka energetické soběstačnosti? Schválně jsem nechal naměřit reálné zisky z fotovoltaického systému u jednoho ze sousedních domů (výkon 10 kWp, což je plocha cca 66 m²). Za 1 týden v lednu od pondělí do neděle (24. 1. – 30. 1.) to bylo celkem rovných 40 kWh. Moje spotřeba byla ve stejném týdnu 188 kWh (z toho 59 kWh na vytápění + TUV a 129 kWh ostatní).

Zde je teoretický výpočet měsíčních zisků z 10 kWp FVE (ročně 10,3 MWh) z online konfigurátoru, pro lokalitu Olomouc:

Fotovoltaická elektrárna by mi tedy pokryla 21,3 % spotřeby. V letních měsících se budu těšit na zisky 1 200 kWh měsíčně, ale už nebudu schopný tyto ampéry efektivně využít, pokud tedy například nebudu mít v garáži elektromobil s nabíjecí stanicí (ale o tom až později).

Ještě raději zopakuji, že toto jsou skutečné hodnoty odečtené na elektroměrech, žádné papírové výpočty. A jak víte, elektroměr od dodavatele elektřiny se ošálit nedá.

Energeticky soběstačný dům by v zimních měsících musel mít výkon fotovoltaických panelů asi 50 kWp (plocha cca 330 m2). To sice teoreticky realizovatelné je, ale pak už se z mikrozdroje (do 10 kWp) stáváte výrobnou a platí pro vás podmínky jako pro elektrárnu. A to už moc smysl nedává.

Ve scénáři 0 jsme si právě názorně ukázali, že docílit úplné soběstačnosti není reálné. Existují ovšem i jiné možnosti a na ty se teď podíváme. Zaměříme se na řešení energetické soběstačnosti s FVE do 10 kWp.

Scénář 1 – Pasivní RD (7,3 MWh ročně) a s FVE o výkonu 10 kWp (výroba cca 10 MWh ročně)

Graf měsíčních spotřeb pasivního RD (7,3 MWh ročně) a s FVE o výkonu 10 kWp (výroba cca 10,3 MWh ročně):

Scénář 1. je ortodoxní „Green Deal“, který se snaží vyždímat maximum zisků ze sluneční energie, co nejvíce optimalizovat provoz a využívat proměnných cen elektřiny na velkoobchodním trhu. Vyžaduje to sofistikované technologie, ale zároveň je to cesta k energetické soběstačnosti.

Potenciál vlastní vyrobené elektřiny FVE využijete na maximum a optimalizujete chod TČ dle hodinových cen na spotovém trhu s elektřinou. Energii uchováváte do akumulačních nádob (600 l teplá voda + 300 l TUV) s využitím právě TČ. Investujete do bateriového úložiště s minimálním denním pokrytím spotřeby (řekněme kolem 20–30 kWh = v 2022: cca 11 000,- / 1 kWh => 220 000,- až 330 000,-). Částečnou finanční úlevu získáte prodejem letních přetoků FVE (pozor, na spotovém trhu je elektřina v létě za nízké výkupní ceny – třeba z 1. 7. 2021 to bylo i 1,8 Kč / 1 kWh. Takže 8 až 9 měsíců nebudete muset být připojení k distribuční síti a v zimě budete nakupovat jen v hodinách „levné“ sazby.

Líbí se vám toto řešení? K jeho realizaci potřebujete vysoce sofistikované technologie pro optimalizaci toků a využívání energie. Promyslete i to, v kterou denní hodinu pouštíte pračku, jestli budete vařit a péct večer nebo za plného slunečního svitu.

Následující scénáře 2 a 3 vám nepomůžou získat energetickou soběstačnost a bez dodavatele elektřiny se neobejdete. Ale dospějete aspoň k částečné soběstačnosti, byť pouze prostřednictvím ceny za zpětný odkup přetoků. Scénář 2 je z mého pohledu realističtější.

Scénář 2 – Efektivní využití technologických možností RD (7,3 MWh ročně + 3,3 MWh záhadný spotřebič) s 10 kWp FVE a s pomocí od dodavatele elektrické energie

V tomto případě již nebudete tolik soběstační – budete závislí na dodavateli elektřiny a jeho obchodních podmínkách odkupu přetoků. Protože dodavatelů elektřiny je na výběr několik, pro zachování přehlednosti jsem vybral jednoho z nich: ČEZ a jeho tarif ELEKTŘINA PRO SOLÁRY, který považuju za solidní řešení.

Budete to ale mít poměrně pohodlné. FVE vám pokryje spotřebu po dobu 8 měsíců. Zbývající 4 měsíce si energii nakoupíte ze sítě. TČ nebude potřebovat 600 l akumulační nádobu (bude natápět dle nastavené ekvitermy), tudíž ušetříte místo. A navíc si můžete snížit faktury za elektřinu odprodáním přetoků do distribuční sítě – na trhu jsou již od roku 2022 férové produkty, např. výše zmiňovaný tarif ČEZ. Zřízením tohoto tarifu se zafixujete na dobu 3 let a ČEZ odkoupí vaše letní přebytky z FVE, které pak následně v zimě jistě využijete.

Nezbohatnete na tom, protože za distribuci platíte tak jako tak, ale smysluplná služba to je. Ještě do konce roku 2021, dokud výkup probíhal krácením výkupní ceny s koeficientem 0,4, to moc smysl nedávalo. Ale teď, když je výkupní cena rovna 1:1 ceně prodejní (dle ceníku 2022 cca 5,5 Kč / 1 kWh), je to jiné.

Zde je ukázka měsíční spotřeby naší pětičlenné rodiny v pasivním domě. Celkem spotřebujeme 7,3 MWh ročně. Uvažovaná FVE má výkon 10 kWp. Jak můžete vyčíst z tabulky, v letních měsících nám vzniká nadbytek energií, přičemž denní spotřeba bude menší než 20 kWh a větší bateriové úložiště než 20–24 kWh nedává smysl – část spotřeby vykryjeme během dne.

Měsíc	Výroba energie (kWh)	Spotřeba RD (kWh)	Výroba/spotřeba (kWh)
Leden	339	752	-413
Únor	481	752	-271
Březen	876	700	176
Duben	1218	600	618
Květen	1228	516	712
Červen	1239	450	789
Červenec	1290	450	840
Srpen	1218	450	768
Září	1031	480	551
Říjen	710	600	110
Listopad	385	750	-365
Prosinec	296	800	-504
	10311	7300	3011
Chybějící kWh v zimních měsících:			-1553
Přetoky kWh v letních měsících:			4564

Tab. 3: Měsíční porovnání výroby 10 kWp FVE a spotřeby RD

Z výše uvedené kalkulace vidíte, že jsem více než soběstačný než v předchozím případě(celých 8 měsíců), měl bych ovšem přetoky + 4564 kWh, ale fakturu poníženou jen o -1 553 kWh x 5,5 = -8 041,5 Kč. Vlastně bychom 3 011 KWh (4 564 – 1 553 kWh), což je ekvivalent cca 16 tisíc Kč*, vyhodili do koše.

*) Vycházím z aktuálních ceníků ČEZ PRO SOLÁRY (aktualizace ceníku k 21. 2. 2022, kdy narostla obchodní cena o 70 % oproti předchozímu vydání):

Vybraná nabídka „ČEZ Prodej / ELEKTŘINA PRO SOLÁRY“; VT: 200,0 kWh, NT: 1 353,0 kWh, sazba: D57d, jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně (25 A, 3 fáze), region: Olomouc, Olomoucký kraj, distribuční území „ČEZ“, aktuální ceníky k 21.2.2022.

Položka	Sazba	Období	Počet jednotek	Jednotka	Jednotková cena bez DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Silová energie	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	200	kWh	4,559	911,80
	NT		1353	kWh	4,559	6168,33
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	165	1980,00
Daň z elektřiny			1353	kWh	0,0283	43,95
Obchod s elektřinou						9104,08
Použití sítí	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	200	kWh	0,22882	45,76
		NT	1353	kWh	0,17398	235,39
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	340	4080,00
Distribuční služby						4361,16
Systémové služby	SS	od 21.02.2022 do 21.02.2023	1553	kWh	0,11353	176,31
Obnovitelné zdroje	PoZE		1553	kWh	0,495	768,74
Poplatek OTE za odběrné místo	OTE					50,4
Regulované služby						5356,61
Celkem bez DPH						14460,68

Dodávka elektřiny	Základ DPH (Kč)	DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Obchod s elektřinou	9104,08	1911,86	11015,93
Regulované služby	5356,61	1124,89	6481,49
Celkem	14460,68	3102,09	17497,43

Celkové letní přetoky: 4564 kWh
Uplatnitelné letní přetoky (tedy až do výše našeho odběru elektřiny ze sítě): 1553 kWh
Cena za 1 kWh: 5,5 Kč / 1 kWh
Sleva za letní přetoky: 8541,50 Kč s DPH
Celková cena po odečtu přetoků od celkové ceny s DPH: 8 955,93 Kč

Co by tak mohlo ročně spotřebovat 3 011 kWh a být k užitku? Co třeba elektromobil?!

Běžný elektromobil má kapacitu 50 kWh a ujedete s ním průměrně 300 km (léto/zima). Kalkulujme roční nájezd 20 000 km --> cca 66x nabíjení po 50 kWh = 3300 kWh, což je samozřejmě utopie, protože to byste museli mít elektromobil přes den v nabíječce a v letní večery to celé vyjezdit.

Mnohem zajímavější je myšlenka nabíjení ze sítě s využitím letních přetoků. Využili byste oněch 3 300 kWh a přešvihli i nastřádané přetoky, ovšem spotřebovali byste je smysluplně a navíc s ohledem na denní, resp. roční využití automobilu. Tato kalkulace tedy počítá s dobíjením elektromobilu za obchodní ceny. Pokud auto nabijete v neděli během poledního svitu přímo z FVE, tak jde čistý zisk přímo k vám (např. 40 kWh x 4,8 Kč/1 kWh = 192,-).

Pojďme si promítnout hodnoty, které by se vám objevily v ročním vyúčtování. Vycházím z aktuálních ceníků ČEZ PRO SOLÁRY (aktualizace ceníku k 21. 2. 2022, kdy narostla obchodní cena o 70 % oproti předchozímu vydání).

Kalkulace ročního vyúčtování za elektřinu pasivního RD (7,3 MWh dům + 3,3 MWh elektromobil) a s FVE o výkonu 10 kWp (výroba cca 10,3 MWh ročně)
Teoretická sleva za přetoky (jen do výše odebrané, tedy 4 564 kWh): 4,564 MWh x 5,5 = 25 102,-.
(Výpočet platby za elektřinu dle aktuálního ceníku ČEZ k 21. 2. 2022.)

Vybraná nabídka „ČEZ Prodej / ELEKTŘINA PRO SOLÁRY“; VT: 1 000,0 kWh, NT: 3 564,0 kWh, sazba: D57d, jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně (25 A, 3 fáze), region: Olomouc, Olomoucký kraj, distribuční území „ČEZ“, aktuální ceníky.

Položka	Sazba	Období	Počet jednotek	Jednotka	Jednotková cena bez DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Silová energie	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	1000	kWh	4,559	4559,00
	NT		3564	kWh	4,559	16248,28
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	165	1980,00
Daň z elektřiny			4564	kWh	0,0283	129,16
Obchod s elektřinou						22916,44
Použití sítí	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	1000	kWh	0,22882	228,82
	NT		3564	kWh	0,17398	620,06
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	340	4080,00
Distribuční služby						4928,88
Systémové služby	SS	od 21.02.2022 do 21.02.2023	4564	kWh	0,11353	518,15
Obnovitelné zdroje	PoZE		4564	kWh	0,495	2259,18
Poplatek OTE za odběrné místo	OTE					50,40
Regulované služby						7756,62
Celkem bez DPH						30673,05

Dodávka elektřiny	Základ DPH (Kč)	DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Obchod s elektřinou	22916,44	4812,45	27728,89
Regulované služby	7756,62	1628,89	9385,50
Celkem	30673,05	3102,09	37114,39

Celkové letní přetoky: 4564 kWh
Uplatnitelné letní přetoky (tedy až do výše našeho odběru elektřiny ze sítě): 4564 kWh
Cena za 1 kWh: 5,5 Kč/1 kWh
Sleva za letní přetoky: 25102 Kč s DPH
Celková cena po odečtu přetoků od celkové ceny s DPH: 12 012,39 Kč

Tab. 4: Tabulka měsíční spotřeby pasivního RD (4564 kWh ročně) a výroby FVE o výkonu 10 kWp

Pokud bychom ze sítě ročně odebrali 4 564 kWh, vznikl by nám nárok na proplacení plného letního přetoku energií ve výši 4 564 kWh: 4,564 MWh x 5,5 = -25 102,-

Celkem tedy: 37 114,- -25 102,- = 12 012,- Kč ročně (zálohy cca 1 000,- měsíčně).

Scénář 3 – Efektivní využití technologických možností RD (7,3 MWh ročně) s 7,2 kWp FVE (cca 50 m2) a s pomocí od dodavatele elektrické energie

Ve scénáři 3 se držíme se při zemi. Zatím si nebudeme instalovat tak velkou FVE a vystačíte si s 7,2 kWp. Budete soběstační jen 6 měsíců v roce. Nebudeme využívat elektromobil, místo něj budeme mít třeba jen Plug-in Hybrid. Tím pádem nebudete mít takové přetoky v létě a výsledek vašeho hospodaření s energií se bude odvíjet hlavně od vaší zimní spotřeby na vytápění a ohřevu TUV.

Teoretický výpočet měsíčních zisků ze 7,2 kWp FVE (ročně 7,6 MWh) z online konfigurátoru pro Olomouc:

Graf měsíčních spotřeb pasivního RD (7,3 MWh ročně) a s FVE o výkonu 7,2 kWp (výroba cca 7,6 MWh ročně):

(Porovnáním zjistíte, že v tomto případě jste 6 měsíců energeticky soběstační, ostatní měsíce již elektřinu musíte nakupovat.)

Měsíc	Výroba energie (kWh)	Spotřeba RD (kWh)	Výroba/spotřeba (kWh)
Leden	239	752	-513
Únor	341	752	-411
Březen	647	700	-53
Duben	908	600	308
Květen	918	516	402
Červen	938	450	488
Červenec	979	450	529
Srpen	911	450	461
Září	763	480	283
Říjen	508	600	-92
Listopad	275	750	-475
Prosinec	197	800	-603
	7624	7300	324
Chybějící kWh v zimních měsících:			-2147
Přetoky kWh v letních měsících:			2471

Tab. 5: Tabulka měsíční spotřeby pasivního RD (2 147 kWh ročně + 324 kWh EV) a výroby FVE o výkonu 7,2 kWp

Z této kalkulace je patrné, že do sítě byste předali přetoky 324 kWh, které by přišly vniveč. Chytrým využitím hybridního elektromobilu ušetříte za kratší trasy kolem domu (1 kWh = 6 km --> 324 x 6 = 1 944 km). Jezdit na nákupy zadarmo je fajn.

Kalkulace ročního vyúčtování za elektřinu pasivního RD (7,3 MWh dům) a s FVE o výkonu 7,2 kWp (výroba cca 7,6 MWh ročně)
Teoretická sleva za přetoky (do výše odebrané, tedy 2 471 kWh): 2 471 kWh x 5,5 = -13 590,5 Výpočet platby za elektřinu dle kalkulátoru.
Zúčtované částky celkem – rozpis dodávky elektřiny a regulovaných služeb (NT = 2 271 kWh a VT = 200 kWh).

Vybraná nabídka „ČEZ Prodej / ELEKTŘINA PRO SOLÁRY“; VT: 200,0 kWh, NT: 2 271,0 kWh, sazba: D57d, jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně (25 A, 3 fáze), region: Olomouc, Olomoucký kraj, distribuční území „ČEZ“, aktuální ceníky k 21. 2. 2022.

Položka	Sazba	Období	Počet jednotek	Jednotka	Jednotková cena bez DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Silová energie	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	200	kWh	4,559	911,80
	NT		2271	kWh	4,559	10353,49
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	165	1980,00
Daň z elektřiny			2471	kWh	0,0283	69,93
Obchod s elektřinou						13315,22
Použití sítí	VT	od 21.02.2022 do 21.02.2023	200	kWh	0,22882	45,76
		NT	2271	kWh	0,17398	395,11
Měsíční poplatek za odběrné místo			12	měsíc	340	4080,00
Distribuční služby						4520,87
Systémové služby	SS	od 21.02.2022 do 21.02.2023	2471	kWh	0,11353	280,53
Obnovitelné zdroje	PoZE		2471	kWh	0,495	1223,15
Poplatek OTE za odběrné místo	OTE					50,40
Regulované služby						6074,95
Celkem bez DPH						19390,17

Dodávka elektřiny	Základ DPH (Kč)	DPH (Kč)	Celkem (Kč)
Obchod s elektřinou	13315,22	2796,20	16111,41
Regulované služby	6074,95	1275,74	7350,69
Celkem	19390,17	3102,09	23462,10

Celkové letní přetoky: 2471 kWh
Uplatnitelné letní přetoky (tedy až do výše našeho odběru elektřiny ze sítě): 2471 kWh
Cena za 1 kWh: 5,5 Kč s DPH/1kWh
Sleva za letní přetoky: 13590,5 Kč s DPH
Celková cena po odečtu přetoků od celkové ceny s DPH: 9871,60 Kč

Pokud bychom ze sítě ročně odebrali 2 471 kWh, vznikl by nám nárok na proplacení plného letního přetoku energií ve výši 2 471 kWh: 2 471 kWh x 5,5 = -13 590,5.

Celkem tedy: 23 462 – 13 590,5 = 9 872 Kč ročně (zálohy cca 823,- měsíčně).

Vyplatí se elektromobil?

Dřív jsem si myslel, že příznivcem elektromobilu nikdy nebudu. Jenže zkuste se na to podívat z pohledu výnosů a win-win situace. Ve scénáři 2 jsme si ukázali, že můžete FVE naddimenzovat nad roční spotřebu RD a tím získat 3,3 MWh, které můžete efektivně využít. Pokud ovšem tuto energii nevyužijete, tak vám investice do 4 panelů navíc (řekněme +45 000Kč) udělá slevu ve vyúčtování „jen“ 75 Kč měsíčně (tedy 900 Kč ročně), což moc rozumné není.

Už tím jsem vám možná odpověděl na otázku, jestli se elektromobil vyplatí. Při ročním nájezdu 20 000 km, ceně nafty 35 Kč / 1 l a spotřebě 6 l / 100 km jsme na ceně za roční palivo: 2,1Kč /1 km x 20 000 = 42 000 Kč. To bychom měli s elektromobilem zadarmo a k tomu ještě ušetřených 5 000,- za servisní úkony (elektromobil má jednou za dva roky prohlídku za 2 000,-). Celkem tedy nějakých 47 000 Kč ročně. Je na vašem posouzení, jestli je to málo, nebo hodně.

Jelikož elektromobily v našich končinách bohužel nejsou dotované, je návratnost dlouhá a rozdíl v pořizovací ceně by byl smazán až v momentě, kdy bude elektromobil potřebovat novou sadu baterií.

O to zajímavější to může být, když z vlastní 10 kWp FVE začneme „krmit“ služební elektromobil a přeúčtovávat to firmě zpět. Ta musí palivo platit stejně, akorát by ho platila vám. Více se o tom dočtete v článku o daňově uznatelných nákladech při nabíjení elektromobilů. Zaměstnanec účtuje částku 4,8 Kč / 1 kWh (2021) za dobíjení elektromobilu zaměstnavateli.

V praxi by to znamenalo zhodnocení výroby domácí elektřiny z prodeje přetoků do sítě za 5,5 Kč* (o které byste jinak přišli). Konkrétně 5,5 x 3 011 = 16 560,5 Kč, je to ovšem jen teoretická hodnota, protože byste museli kalkulovat s distribučními poplatky do veřejné sítě a daní za elektřinu.

Toto je už ovšem teoretizování, protože při celkových ročních odběrech 4 564 kWh vás průměrně stojí 1 kWh = 8,13 kč a po slevě za letní přetoky slunečných 2,63 Kč.

A mám vůbec tolik elektřiny?

V následující tabulce vidíte, že s FVE 10 kWp budete v letních měsících generovat takové množství elektřiny, které prostě sami nemůžete spotřebovat.

Tabulka: Měsíční spotřeba pasivního RD (7,3 MWh ročně) a FVE 10 kWp (zisk 10 311 kWh ročně) a letní přetok 3 011 kWh

Měsíc	Výroba energie (kWh)	Spotřeba RD (kWh)	Výroba/spotřeba (kWh)
Leden	339	752	-413
Únor	481	752	-271
Březen	876	700	176
Duben	1218	600	618
Květen	1228	516	712
Červen	1239	450	789
Červenec	1290	450	840
Srpen	1218	450	768
Září	1031	480	551
Říjen	710	600	110
Listopad	385	750	-365
Prosinec	296	800	-504
	10311	7300	3011
Chybějící kWh v zimních měsících:			-1553
Přetoky kWh v letních měsících:			4564

V šesti měsících od dubna do září máte zisky po odečtení spotřeby domácnosti stále větší než 551 kWh / měsíčně. V září (nejslabší měsíc) generujete 1031 kWh, denně tedy více než 34 kWh.

16 kWh (480 kWh/30 dní = 16 kWh) spotřebujete hned a zbylých 18 kWh můžete teoreticky prodat ČEZu. Říkám jen teoreticky, protože u 10 kWp FVE se vám generují takové přetoky, které ani v zimě nezužitkujete. Nebo 18 kWh použijete na nabití elektromobilu. Nádrž 50 kWh je na 300 km --> 1 km = 0,17 kWh / 1 km), takže si nabijete dojezd +106 km a vyúčtujete 18 kWh x 4,8 = 86 Kč zaměstnavateli.

Samozřejmě by bylo skvělé nabít elektromobil rovnou na 100 %, jenže to byste si denní energii z FVE museli nejdřív nějak uchovat a předat ji až večer, kdy přijedete domů z práce.

Nemá cenu investovat do bateriového úložiště 60 kWh => 660 000,- (11 000,- / 1kWh). Rozumnější je přebytkovou energii částečně využít pro elektromobil a většinový podíl si uložit (tedy prodat) do sítě.

Pak si tuto energii koupíte sice za 5,5 Kč / kWh ze sítě a na zaměstnavateli na první pohled nic nevyděláte, ovšem zdání klame.

My si totiž elektřinu v ročním zúčtování kupujeme za 2,63 Kč / 1 kWh (cena za 1 kWh při odečtení slevy za letní přetok). Zdá se vám to málo? Jenže při nájezdu ±20 000 km ročně to dělá (0,167 kWh / 1 km x 20 000 km) x 4,8 Kč = 16 032 Kč. A ty jen tak na ulici nenajdete.

A jelikož platíte 12 012,39 Kč (37 114,39 Kč – sleva za přetoky 25 102 Kč) ročně za elektřinu (7,3 MWh + 3,3 EV a 10 kWp FVE), tak to znamená, že na tom vyděláte +4 020,- ročně.

Svému zaměstnavateli uděláte radost, protože jste mu vlastně ušetřili náklady na provoz, neboť nenakupujete elektřinu na pumpě za 0,79 € / 1 kWh. Já tomu říkám win-win situace a navíc tím efektivně snižujete uhlíkovou stopu. „Mission to Zero has been started!“ Přemýšlejme o tom.

Pro tyto záměry bude samozřejmě lepší již zmíněná FVE o výkonu 10 kWp, která přetoky v potřebné výši v létě poskytne. Na to ovšem musíme mít volnou plochu 66 m² pro instalaci fotovoltaických panelů.

Ano, můžeme dál jezdit naftovými vozidly a asi ještě dlouho budeme. Samozřejmě záleží, jak se budou k tomuto tématu stavět sami zaměstnavatelé. Ale ti chytřejší už teď vědí, co je pro obě strany výhodné.

Výše uvedený modelový příklad je pro 1 elektromobil a 10 kWp FVE s napojením na TČ v pasivním domě. Od 2022 se tento typ domů stavět musí. Buď proti tomu budete brojit, nebo to přijmete a využijete toho ve svůj prospěch.

Konzervativní uživatel si pořídí jen FVE o výkonu 7,2 kWp a těch 324 kWh ročně využije pro nabíjení Plug-in Hybridu.

Když Program nová zelená úsporám dotuje nákup nabíjecí stanice pro elektromobil částkou 30 000 Kč (a pokud k tomu zároveň ještě získáváte ještě dalších 10 000 Kč z instalace FVE), zdá se to jako velmi dobrá investice. I se 7,2 kWp FVE budete z 50 % energeticky soběstační a s využitím tarifu ČEZ ELEKTŘINA PRO SOLÁRY jste skoro soběstační. Nebude to sice tak výhodné jako v případě kombinace 10 kWp FVE + firemní elektromobil, ale i to se počítá.

Velice šikovná věc, kterou už nabízí pár automobilek, je možnost využití kapacity baterií automobilu pro napájení domu. Je to sice ještě v plenkách, ale jako záložní zdroj energie bezvadné.

Co si z toho odnést?

Na konkrétních modelových příkladech jsme si demonstrovali, že investováním do tepelného čerpadla se dá roční spotřeba za elektrickou energii snížit z 89 665 Kč na 48 135 Kč a s fotovoltaikou 7,2 kWp na 9 871,60 Kč ročně (scénář 3). Ano, počítáte správně, ročně ušetříte více než 89 % výdajů za elektřinu.

Výkon FVE je vhodné dimenzovat jen do výše vaší roční spotřeby, protože jinak nastřádané přetoky posíláte zdarma do sítě.
(Spotřeba RD by neměla překročit 10 MWh, je totiž ekvivalent energie, kterou 10 kWp FVE dokáže ročně generovat a větší FVE není ani možné instalovat jako mikrozdroj.)

A v případě rozšíření výkonu FVE na 10 kWp a současně menší roční spotřebě RD (7,3 MWh) získáte možnost nabíjení firemního elektromobilu (cca 3000 kWh ročně) a generujete zisk ročně 4 020 Kč do kapsy - takže za elektřinu již neplatíte, ale elektřina platí Vám.

K tomu s pomocí chytré domácnosti komfortně ovládáte svůj domov a tok energií řídíte s maximální úsporností.

Malá poznámka na závěr: Jen při psaní tohoto článku došlo 2x ke zdražení cen elektřiny, zdražení plynu bylo ve stovkách procent (čtete správně). S ohledem na vývoj situace ve světě a energetické závislosti na "cizích" státech je opravdu vhodné mít alespoň částečnou energetickou soběstačnost, to je jasné. Pojďme o tom společně přemýšlet chytřeji než doposud.

Efektivní směrování toků energií s chytrým řízením domácnosti - Vítejte na palubě ABB-free@home!