Jak na elektroinstalace v koupelnách

Je celkem jedno, jak velká je vaše koupelna. Důležité je, aby byla po všech stránkách bezpečná. V tomto článku proto budeme řešit, jak bezpečně používat elektrická zařízení v prostředí, kde je mokro a vlhko nebo může stříkat voda.

Starší generace si možná vzpomenou na cedulky v umakartových jádrech panelákových bytů:

Dnes už je používání elektrických spotřebičů v koupelně díky moderním technologiím mnohem bezpečnější. Ale přesto – než se pustíte do výstavby nebo rekonstrukce koupelny, je dobré toho vědět o elektroinstalaci co nejvíc.

Koupelna bývá co do počtu elektroinstalačních přístrojů a elektroinstalace obecně jednou z nejskromnějších místností v domě či bytě. Ale co se týče normativních požadavků a legislativních nařízení, je tomu paradoxně zcela naopak. Koupelna je na předpisy spojené s elektroinstalací jednou z nejnáročnějších místností vaší domácnosti.

Zásuvky v koupelně

Rozhodně to není tak, že zásuvka nebo vypínač může být v koupelně kdekoliv si určíte. Umístění elektrické zásuvky v koupelně zkrátka nemůže být žádný punk styl. Ať jde o novostavbu nebo rekonstrukci, důležité je dodržet pravidla, která určuje norma. Elektroinstalace v koupelnách se řídí tzv. sedmičkovou normou, podobně jako prostory s bazénem nebo saunou. Poslední úprava (ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 z roku 2007) rozděluje koupelnu do tří zón (0, 1 a 2) a veškeré umístění rozvodů, spotřebičů, spínačů a zásuvek přesně definuje.

Zóny v koupelně

• Zóna 0 je vnitřní prostor vany, sprchového koutu s vaničkou nebo sprchy bez vaničky, ale s krycími stěnami (např. skly kolem dokola). Norma nemůže říkat jinak, než že tady nesmí být žádné vypínače ani zásuvky, natož elektrické spotřebiče.
• Zóna 1 se nachází v prostoru bezprostředně nad vanou nebo vaničkou sprchového koutu (případně nad úrovní odtoku v podlaze, je-li sprchový kout bez vaničky). Sahá až do výšky 225 cm od podlahy. V těchto místech mohou být jen spotřebiče/zařízení s bezpečným malým napětím (12 V AC a 25 V DC). Zdroj tohoto napětí (např. transformátor) však musí být umístěn mimo zóny 0, 1 a 2.
• Zóna 2 se nachází kolem zóny 1. Ve směru doprava a doleva od zóny 1 sahá zóna 2 až do vzdálenosti 60 cm. A v prostoru nad zónou 1 sahá až do stropu. V zóně 2 mohou být zásuvky a vypínače na bezpečné malé napětí. I zde platí, že zdroj tohoto napětí musí být mimo zóny 0, 1 a 2. Dále se v této zóně mohou nacházet například napájecí jednotky pro ventilátory, elektrické topné žebříky, fény apod.

Umístění elektrické zásuvky v koupelně

Umístění je dané výše popsanými zónami a také tzv. umývacím prostorem (dle ČSN 33 2130 ed. 3, článek 7.8 – Elektrické zařízení v umývacím prostoru). Umývací prostor je pruh, který je daný šířkou umyvadla a stoupá od podlahy ke stropu. V něm v podstatě nesmějí být žádné zásuvky na 230 V. Výjimkou je zásuvka, která je už z výroby součástí koupelnové skříňky nebo zrcadla nad umyvadlem, tato skříňka musí být výrobcem určená k použití v umývacím prostoru.

Výška zásuvky (i vypínače) v koupelně na hraně umývacího prostoru je minimálně 120 cm (střed zásuvky) nad podlahou. Ve vzdálenosti více než 20 cm od hrany umývacího prostoru mohou být zásuvky už 20 cm nad podlahou (stejně jako v ostatních místnostech v domě).

Zásuvka pro pračku by neměla být pod přívodem vody nebo vyústěním odpadu. Stejně tak není úplně praktické zásuvku pro pračku umístit až dolů k podlaze, protože případné odpojení bude mnohem složitější.

Zásuvka pro pračku by měla mít svůj vlastní jistič připojený přes proudový chránič, který bude v ideálním případě také její vlastní. Topení v pračce totiž může mít značný unikající proud a ve spojení s dalšími spotřebiči by mohl společný proudový chránič zbytečně vybavovat. V případě nedostatku místa v rozvodnici se nabízí použití jističochrániče.

Jaké zásuvky pořídit do koupelny

V koupelně tedy jsou:

1. místa, kde nemohou být zásuvky a vypínače vůbec (zóna 0),
2. místa, kde mohou být pouze zásuvky na malé napětí a ještě k tomu s krytím alespoň IP44, které zaručuje ochranu před stříkající vodou (zóny 1 a 2),
3. všechna ostatní místa, kde mohou být vypínače a zásuvky v podstatě jakékoliv (zvýšené krytí tedy není nutné).

K tomu přidáme jedno doporučení bez ohledu na umístění zásuvky (platí i pro vypínače či jakékoliv další elektroinstalační prvky): pokud je riziko, že na nějakou zásuvku může třeba i nechtěně stříknout voda, raději si pro instalaci vždy vyberte zásuvku se zvýšeným krytím (zásuvky a vypínače se zvýšeným krytím IP 44). Lepší je myslet na bezpečnost ve vaší koupelně ve větší míře než naopak.

Při výběru zásuvek a vypínačů si dejte záležet na barvě, tvaru i materiálu. Na trhu je z čeho vybírat a bylo by opravdu škoda zabít design nové koupelny těmi nejlevnějšími zásuvkami.

Kolik zásuvek pořídit do koupelny

Počet zásuvek je věc čistě individuální a ovlivněná mnoha faktory, jako jsou velikost koupelny, počet umyvadel a jejich umístění, použití topného tělesa, které je napájeno ze zásuvky, potřeba pračky v koupelně nebo nutnost dobíjení více zubních kartáčů či holicích strojků.

Ale pokud nebudeme zabíhat do extrému a jako příklad si dáme koupelnu o velikosti cca 6 m2 s vanou, sprchovým koutem a jedním umyvadlem (bez pračky), budeme se bavit jen o dvou zásuvkách – jedna vedle zrcadla (na fén a holicí strojek), druhá u topného žebříku na sušení ručníků.

Zapojení zásuvek v koupelně

Zásuvky v koupelně mají mít výhradně svůj vlastní přívod a samostatný jistič v rozvodnici. Zásuvka pro topný žebřík musí mít také svůj vlastní přívod s odpovídajícím jištěním. V modelové koupelně o velikosti cca 6 m2 by tedy byly dvě zásuvky a k nim dva samostatné přívody.

Koupelna byla společně s venkovními prostory logicky prvním místem v domě, kde legislativa začala vyžadovat použití proudových chráničů. Jinými slovy, kromě odpovídajícího jištění musí být zásuvky v koupelně zapojené také přes proudový chránič s reziduálním proudem max. 30 mA.

Kromě tohoto existuje u zásuvek v koupelně ještě jedna povinnost, která se v ostatních místnostech běžného domu nebo bytu téměř neřeší, a to je připojení koupelnových zásuvek k ochrannému pospojování objektu, tedy k uzemnění. Poslední zásuvka na okruhu měla být připojená vodičem s odpovídajícím průřezem (norma stanovuje min. průřez 4 mm²) k ochrannému pospojování. Většina dnešních zásuvek nemá svorku pro připojení vodiče o průřezu větším než 2,5 mm2. V takových případech je tedy potřeba větší průřezy „nasvorkovat“ v krabici pod zásuvkou na požadovaný průřez.

(Kromě zásuvek se tato povinnost vztahuje i na kovové potrubí vodovodu a odpadu, kovové části vytápění nebo přístupné kovové stavební prvky.)

Světlo do koupelny

Přímé světlo je v koupelně velmi důležité. Bez ohledu na velikost koupelny je vhodné použít aspoň dva zdroje osvětlení. Jedním je hlavní svítidlo umístěné většinou na stropě a k tomu menší světla nad zrcadlo. Pokud máte osvětlení v koupelně v místech, kam může dosáhnout stříkající voda (což je zpravidla v koupelně všude), určitě vyberte svítidlo do koupelny s výše zmíněným stupněm krytí IP, do kterého se voda nedostane.

Je dobré mít světelné zdroje spínatelné odděleně, protože ne vždy budete potřebovat svítit všemi. Moderní LED zdroje, ať v podobě žárovek nebo pásků, dávají velké možnosti nasvícení koupelny na přání. Pokud si rádi užíváte relax ve vaně při svíčkách, určitě oceníte možnost stmívání nebo dokonce nastavení různých světelných scén. Chcete-li ovládat světla přímo z vany (i navzdory zákazu vypínačů v zóně 0 a 1), můžete to vyřešit bezdrátovým ovladačem.

Topení do koupelny

Také v pasivním domě, kde nejsou standardní otopná tělesa, je dobré mít topidlo do koupelny. I když máte například centrálně řízené podlahové vytápění, v koupelně budete rádi za topný žebřík, elektrické topné sklo nebo infrazářič. Jsou určitá období v roce, kdy centrální topení vůbec nepoužíváme a ručníky v koupelně samy od sebe schnou příliš dlouho.

Z možností topení do koupelny pro moderní domácnost zmíníme elektrické nebo kombinované topné žebříky (teplovodní + elektrické), topné tyče a skla.

Elektrický topný žebřík nebo tyč by měly mít samostatnou zásuvku a samostatné jištění (jedná se o zásuvku, tudíž 16A) a proudový chránič. A protože je elektrická energie drahá, inteligentní spínání ve stanovenou dobu a pouze na určitý čas je užitečná věc (dokonce dle nařízení EU 2015/1188, týkající se požadavků na Ekodesign lokálních topidel, musí být řízená topidla regulována externím řídícím zařízením – termostatem). To zařídíte s pomocí spínacích hodin, termostatem nebo chytrou elektroinstalací. Pak můžete předem nastavit spuštění topného žebříku podle času nebo podle topné sezóny a ovládat je i na dálku mobilem.

Navíc čím větší je počet členů rodiny, tím vyšší nároky na výkon topného tělesa jsou. Tím spíš byste měli přemýšlet nad možnostmi regulace a nastavení, i když jde o jedno topné těleso.

Co se týče umístění topných panelů, tak topný elektrický panel/ohřívač, který slouží jako sušák na ručníky, může být umístěný dokonce i v zóně 1, pokud je k tomu výrobcem určen (tj. splňuje předepsané krytí minimálně IP44, jedná se o upevněné zařízení s pevným elektrickým připojením).

Pokud byste uvažovali o pořízení elektrického podlahového topení, můžete použít jen topné kabely nebo rohože mající kovový vodivý oplet nebo pásek. Ten musí být připojený k ochrannému vodiči napájecího obvodu – použité topné těleso musí být výrobcem určené pro použití v koupelně.

Ventilátor do koupelny

Ideální je mít okno i ventilátor. Musíte si ovšem vybrat ten správný ventilátor do koupelny, neboť i on musí splňovat požadovaný stupeň krytí IP podle zóny, ve které ho budete mít nainstalovaný (např. IP44 pro zónu 1).

Ventilátor můžete ovládat manuálně spínačem nebo tlačítkem, kdy stisknutím ventilátor zapnete a vypnutí proběhne pomocí časovače (vestavný ve ventilátoru / časovací relátko pod vypínačem). Druhou možností je, že se ventilátor spouští sám podle aktuální vlhkosti v koupelně. Na trhu najdete ventilátory, které mají tuto funkci vestavěnou z výroby, nebo si necháte do koupelny přidat čidlo vlhkosti, které bude ventilátor zapínat (použít lze např. bezdrátový snímač vlhkosti nebo snímač kvality vzduchu, kde se dá nastavit i spínání podle vlhkosti v daném prostoru).

Pokud jste bez okna a odsávání do koupelny je vaší jedinou možností, jak se zbavit vlhkosti, zaměřte se při výběru ventilátoru také na jeho výkon. Aby nebyl předimenzovaný (vysoká spotřeba elektrické energie, vyšší hlučnost) nebo naopak poddimenzovaný (musí běžet dlouho = vyšší spotřeba, hluk). Platí, že průtok vzduchu by měl být 7krát vyšší, než je objem vzduchu v koupelně.

Rádio do koupelny

Máte v koupelně rádi muziku? Možná nevíte, že na zeď mezi elektroinstalační prvky, jako jsou zásuvky a vypínače, můžete úplně nenápadně zakomponovat také malé rádio s bluetooth a reproduktorem. Říká se tomu rádio do zdi, které bývá jednoduché na připojení i na obsluhu. Jen pozor na to, že ideálně by tyto přístroje měly mít svůj samostatný přívod, protože sdílení napájení se světelným okruhem může mít za následek rušení od předřadníků světel (LED žárovek).

Pár slov na závěr

Koupelna je prostor, kde je v podstatě vše okolo elektroinstalace stanovené samostatnou normou. Ta dělí koupelnu na zóny a přesně určuje pravidla pro umístění elektroinstalačních přístrojů. Pokud jde o klasické přístroje jako vypínače a zásuvky 230V, obecně lze říct, že až na výjimky nesmí v zónách být žádná elektroinstalace a mimo zóny může být prakticky cokoliv. Vyšší krytí zásuvek a vypínačů (např. IP44) není v koupelnách povinností, ale určitě není na škodu a vše nad rámec stanovený normou je povoleno. Proudové chrániče jsou v koupelně samozřejmost.

Chtěli bychom zdůraznit, že správné provedení elektroinstalace v koupelně opravdu není legrace. Proto veškeré elektroinstalační práce musí provádět elektrikář s příslušnou kvalifikací. (A to ostatně platí nejen pro koupelny, ale i ostatní části domu.)

U elektroinstalace nezapomínejte ani na designovou stránku věci. Koupelna bývá spolu s kuchyní chloubou domu nebo bytu, takže i elektroinstalační přístroje vybírejte tak, aby dojem z vaší koupelny ještě umocnily.