Rozhovor: Jak se dělá vypínač - díl 3. - TECHNOLOG výroby

Jak dlouho v ABB pracuješ?

V ABB pracuji dvanáctým rokem se čtyřměsíční pauzou v roce 2018.

Jak ses k téhle profesi dostal?

Vystudoval jsem tady u nás v Jablonci nad Nisou střední průmyslovou školu strojnickou se zaměřením CAD – CAM, tedy technické kreslení a programování. Technika a technologie mě vždycky bavily.

Co jsi dělal před nástupem do ABB?

Po škole jsem nastoupil jako obsluha CNC stroje a postupně jsem se vypracoval až na pozici technologa - programátora CNC strojů. Jeden rok jsem pracoval v lese ve Švédsku, ale také jsem dva roky dělal dozorce ve věznici.

Ty teď pracuješ v oddělení, které se jmenuje Technická příprava výroby. Přibliž nám, co váš tým dělá.

Potom, co designer nakreslil a popsal, jak mají jednotlivé díly vypínače vypadat, a konstruktéři pro jeho výrobu připravili formy a nástroje, přichází řada na nás. My – Technická příprava výroby - navrhujeme postup, jak se jednotlivé plastové a kovové díly vyrobí a následně smontují.

V týmu nás je 12: technologové pro plastové a kovové díly i montáže, normovač, který stanovuje výrobní normy, aneb kolik je potřeba času na jednotlivé pracovní postupy, programátor, který zajišťuje různé programové úpravy a opravy na výrobních a testovacích strojích a OPEX manažer, s nímž hledáme, jak snížit jednotlivé provozní a výrobní náklady. A ještě máme v týmu dvě změnové techničky, které se starají o data v našem výrobním systému.

Jak jsem řekl, naším úkolem je vyrobit jednotlivé díly vypínače a následně vypínač smontovat. Aje právě otázka, jak a na jakém pracovišti. Vlastně určujeme postup výroby krok za krokem, rozmístění pracoviště, přípravu materiálu pro montáž výrobků, etikety, balení a stroje.

Počítáme, jak nákladný a složitý proces výroby to bude. Když je to malá série, tak se montuje na ruční montáži. Pokud je plánovaná výroba v řádech sta tisíců nebo milionů kusů, vymýšlíme, jak tento výrobní proces automatizovat. A to mám na starosti já.

Co je zadáním konkrétně pro tvoji práci?

Zadáním je vlastně návrh kompletního vypínače od designera. Nutno podotknout, že všechny díly, z kterých se spínač skládá, vyrábíme tady u nás ve firmě. Není to jen o formách a nástrojích, o kterých tu minule vyprávěl Petr Valenta, ale i o speciálních strojích, nebo postupech výroby. Řešíme tu i výrobu pružinek, šroubů, kontaktů a následné povrchové úpravy, které např. zajistí, aby kovové díly byly odolné proti vlhkosti.

Je tedy technolog ten, kdo vymýšlí v rámci technologických postupů například i nějaké speciální stroje a zařízení, které jsou k výrobě vypínače potřeba?

Ano, a to je právě převážně náplň mojí práce. Hledání a vymýšlení, jak různé výrobní procesy automatizovat, tím zrychlit výrobu a snížit náklady. Ve chvíli, kdy mám vymyšlený proces, jak by se spínač nebo zásuvka daly smontovat, vypracuji technické zadání a podklady pro externího dodavatele na výrobu takového zařízení. Dohlížím na výrobu toho zařízení a potom na následné zavedení výroby u nás.

Vy technologové se nějak podílíte na novém výrobku už od začátku? Mluvíte nějak do vývoje nebo ne?

Ještě před výrobou forem a nástrojů probíhá oponentní řízení, kdy designér přijde s výrobkem nakresleným ve 3D (případně dnes hodně využíváme 3D tisk, tak že i s fyzickým modelem) a za jednotlivá oddělení si říkáme, kde kdo ze svého pohledu vidí nějaké úskalí. My technologové se vyjadřujeme k tomu, aby sestavení vypínače bylo co nejjednodušší a vůbec proveditelné.

A pak už je vše připraveno pro start výroby?

V podstatě ano. Ve chvíli, kdy máme s konstruktéry odladěné formy a nástroje a máme připravený technický postup výroby, s designérem vyrobíme nultou sérii, na které si ověříme, jestli jsme postupy navrhli správně. Zároveň se výrobek zkouší v naší zkušebně a probíhá jeho certifikační řízení na příslušných úřadech. Když máme všechno schváleno a odkontrolováno, vyrábíme tzv. ověřovací sérii. Na ní si všechno ještě jednou před zahájením sériové výroby ověříme.

Všechno, co děláte, se řídí osvědčenými postupy anebo také vymýšlíte/hledáte nové cesty?

Hodně vycházíme ze zkušeností, ale samozřejmě automatizace a technika jdou strašně rychle dopředu a my se snažíme reagovat a zavádět k nám do výroby nová řešení. Nesoustředíme se jenom na technickou stránku, ale třeba i na procesy, jako jsou přesuny materiálu do výroby nebo do skladů.

Teď jsi zmínil, jak se všechno rychle vyvíjí a mění… Jak sledujete trendy, jak se udržujete v obraze? Kde získáváte informace, jak se vzděláváte?

To je výhoda práce ve velké nadnárodní firmě. Sdílíme zkušenosti mezi jednotlivými provozy ABB napříč světem. Přece jenom jsme jedničky v mnoha odvětvích a navzájem se dokážeme hodně inspirovat. Navštěvujeme semináře odborných firem, veletrhy, spolupracujeme i s technickou univerzitou v Liberci a samozřejmě zdrojem informací a inspirace je internet.

Na čem pracuješ v době, kdy už sériová výroba vypínačů běží, nové linky fungují a když zrovna neřešíte nový výrobek?

Ve chvíli, kdy je základní výrobek zavedený, tak se většinou plynule zavádí další. Těch výrobků máme v každé designové řadě spousty. Nebo designér také může něco změnit ve výrobku a my samozřejmě musíme ve výrobě reagovat - ověřit, jestli to nebude mít dopad na výrobu a případně jaký a změnit stávající postup.

Hledáme slabá místa ve výrobě, co by se dalo zrychlit, automatizovat. Nejrychlejší montážní linky produkují tisíce hotových spínačů za směnu. Když chceme zrychlit, hledáme každou milisekundu.

Pomáháme udržovat současné výrobní linky v provozu a uvádíme do provozu nové. Naše nejstarší mechanická linka je z roku 1968 a nejnovější dvě linky na nový strojek zásuvky jsou z letošního roku. Kromě toho řešíme třeba i převody výroby k nám do jabloneckého ABB. Díky tomu jsem se už podíval do různých zemí po Evropě.

Co považuješ na své práci za nejzajímavější?

Tu rozmanitost. Není to jen sezení v kanceláři, hodně času trávím také na dílně. Žádný den není stejný. Interně si říkáme „hasiči problémů“. Jak je nějaký problém ve výrobě, technolog je ten, který to většinou zachraňuje.

Co je na vaší práci nejtěžší - když se dělá nový vypínač?

Každý nový projekt je výzva a to mě baví. Občas se ukáže, že věc, která se zdá být na začátku úplně jednoduchá, zabere nakonec mnohem víc úsilí a času. To jsou pro mě ty těžké, ale ve finále zároveň příjemné momenty při výrobě nového designu.

Co pro tebe znamená práce v ABB?

Práce v ABB pro mě znamená zázemí a stabilitu. Jsme tu výborná parta lidí a jsem rád, že toho mohu být součástí. A není to klišé!

V roce 2018 jsem si procházel náročným obdobím, o kterém v podstatě nikdo nic nevěděl. Nastoupil jsem léčbu závislosti na alkoholu a návykových lécích a na čtyři měsíce jsem byl mimo pracovní prostředí. Dneska jsem pět let šťastným abstinentem a velké díky patří mým nadřízeným, že mě v té době podrželi.

To je hodně silný příběh. Slyšel jsem, že své zkušenosti předáváš úspěšně dál. Jak? Proč jsi se tak rozhodl?

Na rovinu, kdo si tím neprošel nebo neprochází, ten to nedokáže pořádně pochopit. U nás v Česku se problém závislosti přímo dotýká asi 1,5 milionu lidí. Snažím se závislost přiblížit veřejnosti a bořit stigma a představu, že alkoholik je někdo, kdo třeba žije na ulici a nic spo-lečnosti nepřináší. Tak to není.

V léčebně jsem poznal spoustu skvělých lidí od hudebníku, učitelů, policistů až po lékaře, nebo chlapy, jako jsem já. Spolupracoval jsem už na pár knihách, točím podcast, který vydávám na YouTube a u nás v Jablonci jsem založil svépomocnou skupinu, která funguje už tři roky.

Takže nejen technolog, ale i mentor, kouč a youtuber, který díky svým zkušenostem pomáhá dalším. To je výborné. Jsme rádi, že tě máme v týmu a děkuji za tvou otevřenost.

Rozhovor s Lukášem máme i v podobě videa. Ve zkrácené verzi ho můžete vidět na YouTube.